Hydrocolonterapie je procedura při níž se proplachuje tlusté střevo vodou, za účelem odstranění nežádoucích nánosů.

Střevní mikroflóra
Střevní mikroflóra jsou mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.

Lidské tělo se skládá z 1013 buněk, ale množství mikroorganismů ve střevech je ještě desetkrát vyšší. Celkem ve střevě žije asi 500 druhů mikroorganismů. Dominantními mikroorganismy v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří 60 % hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií však pochází z 30-40 nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy v střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo.

Nadýmání
Větry (poněkud vulgárně prd či prdy, v odborném stylu se používá i latinské slovo flatus označující též vánek nebo dech) je označení pro směs plynů, zpravidla nepříjemně zapáchající, produkovanou v trávicím traktu (tento jev se nazývá plynatost či nadýmání) a vypuzovanou konečníkem v rámci procesu zvaného flatulence neboli prdění; chybí-li tato závěrečná fáze, takzvané zaražené větry (zaražené prdy) mohou působit značné bolesti. Vypouštění plynu bývá doprovázeno charakteristickým zvukem vyvolaným kmitáním tkání v okolí řitního otvoru.

Diarrhoea - průjem
Průjem (diarea, diarrhoea) je porucha zažívání, která se projevuje častým vyprazdňováním řídké stolice. Obvykle se za průjem považuje stav, kdy se člověk zbavuje řídké stolice více než třikrát denně.

Obstipace - zácpa
Zácpa je označení nejen pro poruchu zažívání, která se projevuje obtížným a málo častým vylučováním stolice. Výsledkem je nafouklé a bolestivé břicho a velmi sporadické a bolestivé vyprazdňování stolice, která je zpravidla příliš tuhá. Zácpa ve svých důsledcích může zhoršit stav hemoroidů a dalších chorob.

Příčinou zácpy může být jen citlivá reakce organismu na změnu prostředí (psychické faktory, např. na začátku dovolené), důsledek nějakého onemocnění či defektu (vznik překážky ve střevech), špatné stravy (nedostatek tekutin a vlákniny), nedostatek pohybu, případně osobní disposice postiženého. Dopad dlouhodobější zácpy na organismus je velmi neblahý a je nanejvýš vhodné ji léčit. K potlačení zácpy se používají tzv. projímadla, o jejich použití je ovšem nutné se poradit s lékařem nebo lékárníkem.

Chronická únava
Chronický únavový syndrom (chronic fatigue syndrome, CFS, Myalgická encefalomyelitida) je porucha, při níž se postižený cítí bez zjevné příčiny stále vyčerpaný, stěžuje si na bolesti hlavy, kloubů i krku. Nejčastěji uvažovanou příčinou je oslabení imunitního systému vlivem životního prostředí.

Imunitní systém
Imunitní systém je souhrn mechanismů zajištujících integritu organismu rozeznáváním a likvidací cizích či vlastních, ale potenciálně škodlivých struktur. Projevuje se obranyschopností organismu, ale na druhou stranu i autotolerancí.

V širším slova smyslu má téměř každý orgán ochrannou funkci. V užším slova smyslu pak zde máme orgány, jejichž hlavní úloha spočívá ve vytváření a posilování obranyschopnosti organismu (např. brzlík a lymfatické orgány).

Patogen
Patogen (neboli patogenní agens, choroboplodný zárodek nebo původce nemoci) je biologický faktor (organismus), který může zapřičinit onemocnění hostitele. Tento pojem se často používá ve zúženém rozsahu zahrnujícím organismy, které mohou narušit normální fyziologické procesy mnohobuněčných organismů, nicméně v plném významu zahrnuje veškeré biologické faktory infikující jakoukoliv součást biologické říše. Za patogen považujeme všechny organismy včetně virů, viroidů, které nemůžeme označit za pravé organismy.

Toxin
Jed (též toxin) je organická nebo anorganická sloučenina, která i v malém množství po proniknutí do organismu vyvolává chorobné příznaky (otravu), které mohou vést i ke smrti. Může se jednat o kapalinu, plyn nebo pevnou látku rozpustnou ve vodě nebo tucích. Vymezení skupiny jedů je v mnoha ohledech obtížné, vlastně ji nelze přesně definovat, neboť téměř u všech sloučenin lze stanovit smrtelnou dávku.

Hypertenze
Arteriální hypertenze je vysoký tlak krve v tepnách.
Hodnoty arteriálního krevního tlaku * 140 a více mm rtuťového sloupce u systolického tlaku * 90 a více mm rtuťového sloupce u diastolického tlaku
jsou považovány za patologické (chorobné) a je třeba je léčit.
Arteriální hypertenzi lze považovat za jedno z civilizačních onemocnění, její vyskyt stoupá úměrně s dosaženým stupněm civilizačního vývoje společnosti.

Migréna
Migréna je záchvatovité onemocnění mozku nejasného původu.Migréna není jen prostá bolest hlavy, jak se často lidé mylně domnívají. Postihuje 15-20 % žen a 6 % mužů. Záchvat migrény zasahuje celý organismus. Typicky se první záchvaty objeví v pubertě, 90 % migreniků má svůj první záchvat do dvaceti let věku. Maximum bývá kolem třicítky. Kolem padesáti let, zejména u žen, výskyt migrény klesá. První záchvat po padesátce je neobvyklý. Záchvaty u mladých lidí jsou intenzivnější, s postupujícím věkem intenzita klesá a protahuje se trvání záchvatu. Mezi záchvaty se postižený cítí zcela zdráv. Nejobvyklejší frekvence záchvatů je 1-2krát do měsíce, někdo trpí častějším výskytem, někdo má jediný záchvat za život.

Alergie
Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organizmu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí.